Pochod proti xenofobii v Táboře

V sobotu 12. března proběhla v Táboře protirasistická demonstrace nazvaná „Pochod proti xenofobii“, kterou spolupořádala platforma Zleva proti xenofobii. Současně se sešli fašisté z Národní demokracie a další přidružení xenofobové. A. B. Bartošovi, který na fb vyhrožoval, že si nás „dá k večeři“, muselo vyhládnout. Fašistům jsme se postavili ve stejné síle a po úvodních proslovech prošli Táborem od vlakového nádraží až k Žižkovu náměstí a vydařenou akci potom symbolicky ukončili na místě, kde stávala synagoga.


Naše ženy vám nedáme, raději si je znásilníme sami!

feminismemprotifasismu

Proslov 6.2.2016, Solidarita bez hranic: Akční den proti pevnosti Evropa

V reakci na silvestrovské sexuální útoky, které se odehrály v Kolíně nad Rýnem, se v národoveckých hnutí vzedmula vlna zájmu o sexuálně motivované násilí, proti němuž bojujeme my, feministky a feministé, již léta. Léta, po která jsme byli právě jimi za svůj boj sami kritizovány a kritizováni.


Migrace: „socialisté a moderní stěhování národů“

ilustrace Alice Nikitinová

Již před sto lety vedlo dělnické hnutí diskuze o migraci. Marxistky a marxisté se tehdy stavěli za otevřené hranice. Měli k tomu dobré důvody.

V historii lidstva docházelo k migraci a stěhování celých etnik odnepaměti. K opuštění svých domovů v naději na nalezení lepších šancí na přežití v jiných oblastech bývaly celé skupiny lidí často přinuceny přírodní katastrofou nebo jiným přírodním narušením získávání obživy. V moderním kapitalismu jsou to války spolu s národnostním, etnickým a náboženským útlakem a velkými, vlekoucími se hospodářskými krizemi, co nutí lidi k hromadnému útěku a emigraci. Palčivý hlad kapitalistů po levné pracovní síle přitahoval pro změnu masy lidí ze zaostalých oblastí a zemí do nových center hromadění populace a rozvíjejících se oblastí, často přes hranice kontinentů.



Podpora Klinice a fašistická blamáž

Klinika

Po útoku neonacistů na Kliniku se autonomnímu centru dostalo nebývalé podpory.

Autonomní sociální centrum Klinika přečkalo další křest ohněm, a to doslova. O tom, co se stalo, jsme informovali v prohlášení samotné Kliniky ještě týž den a v prohlášení solidarity Anarchistické federace den poté. Nyní tedy k tomu, co následovalo, kdy se začal rozplývat kouř z věcí hořících ve vestibulu budovy.


Stanovisko Socialistické Solidarity k nočnímu útoku na sociální centrum Klinika

nahledSocSol_solidarita

Socialistická Solidarita (SocSol), odsuzuje útok maskované skupiny neonacistů na sociální centrum Klinika. Jednalo se nepochybně o plánovanou akci, která souvisí s rolí, kterou v pomoci uprchlíkům toto centrum hrálo. Podle všech zpráv se jednalo o stejnou skupinku útočníků, která se několikrát pokoušela napadnou antirasistické demonstrace během celé soboty.


Jsme s Klinikou!

Klinika

Prohlášení solidarity s žižkovským autonomním sociálním centrem.

Anarchistická federace tímto vyjadřuje svou solidaritu s autonomním sociálním centrem Klinika, které se včera 6. února stalo terčem útoku fašistů, oslavujících ten den v Praze vznik hnutí Pegida a stavějících se za starý nacistický ideál „pevnosti Evropa“ v rámci demonstrací pořádaných hnědou koalicí xenofobních stran a iniciativ.


Antifašismus patří do ulic: Proti rasismu, antisemitismu a islamismu

2016_02_06_nackove_zmrdi_zewlakk-0486_anonym

Prohlášení Iniciativy Ne rasismu k demonstraci “Solidarita bez hranic: Akční den proti pevnosti Evropa” (6. 2. 2016)

Za poslední rok se změnilo mnoho věcí. Mnoho situací, které by nám z perspektivy do sebe zahleděné České republiky ještě na konci roku 2014 přišly nemyslitelné, jsou dnes realitou. Tisíce lidí mrznoucích na hranicích Evropy, desítky, které se každý týden utopí v Egejském moři. Pochody tisíců ultrapravičáků jen pár kilometrů od českých hranic. Několik teroristických útoků na evropská města. Lidé, pronášející výroky o zbavování občanských práv a mletí do masokostní moučky mají parlamentní zastoupení. Několik set útoků na azylová centra. Jediné životaschopné alternativě(kurdské Rojavě) na Blízkém východě hrozí zničením stát, který má druhou největší armádu v rámci NATO.


Když mají xenofobové svátek

5

Pár tisícovek lidí v Praze demonstrovalo proti uprchlíkům a „islamizaci Evropy“. Někteří se střetli se svými odpůrci.

Jednadvacetiletý mladík střílí během projevu Adama B. Bartoše na Loretánském náměstí výstražně do vzduchu plynovou pistolí. Přenosový vůz pracovníků Českého rozhlasu je napaden na Hradčanech při demonstraci Bloku proti islámu. Okolo stojící policisté prý jen odvětili: „Můžete si za to sami, protože lžete, najměte si svojí vlastní ochranku.“ Desítky neonacistů napadly demonstraci iniciativy Ne rasismu! na Malé Straně a večer se dokonce pokusily podpálit autonomní sociální centrum Klinika. Na Hradčanech, přímo před Pražským hradem, zase pro tři tisícovky lidí řečnil německy švýcarský nacionalista a dal vzpomenout na nejlepší výkony Adolfa Hitlera z třicátých let. Zpovzdálí vše smutně pozorovala socha T. G. Masaryka. To všechno bylo dnes k vidění v centru hlavního města při českém příspěvku k celoevropským protestům organizovaným německým hnutím Pegida.My jsme tady domaJedním z motivů dnešních xenofobních akcí bylo, jestli se nacionalistům podaří zopakovat úspěšný pochod k Úřadu vlády, kam 17. listopadu pochodovalo okolo pěti tisíc lidí a sjednotili se v něm podporovatelé Okamury, Konvičky, Bartoše, Zemana i nejupřímnějších nácků z DSSS. Mobilizace islamofobů všech vyznání na 6. únor, který byl současně mezinárodním dnem demonstrací proti uprchlíkům, odhalila soupeření mezi jednotlivými skupinami s politickými ambicemi. Největší naději jim dával právě společný závěrečný pochod. Příznivci jednotlivých táborů se už v přípravě navzájem obviňovali, nebo naopak vyčítali řevnivost svým zástupcům.

Spíš než rostoucí podporu dokázaly fašizující iniciativy, zaklínající se strachem z uprchlíků, svoji rostoucí agresivitu.


Náš dům hořel

12644824_10208092735571867_4288828522794427330_n

Policie stále pátrá po pachatelích včerejšího útoku na Kliniku. Její postup ale vzbuzuje mnoho otázek.

Náš dům včera hořel. Zapálili ho lidé, kteří rozbili okna dlažebními kostkami omotanými zapáleným hadrem. Přes sklo viděli, že jsou v něm lidé. Lidé, kteří nevěděli, že za oknem číhá dav – pravděpodobně těch, kteří se sami kriticky vyjadřují k fundamentalistům a teroristům. To oni včera spáchali „teroristický čin“ a mnoho dalších je veřejně chválí a vyzývá k dalším podobným akcím.

Na místě činu

Usínám „na místě činu“ a myslím na svého kamaráda ve vězení, kterému hrozí doživotí za Molotov, který ani nehodil (viz operace Fénix). Usínám a myslím na to, proč policie dav dvaceti zakuklených lidí nepozatýkala po napadení nahlášeného průvodu. Kde byla, když tentýž dav honil mé kamarády a kamarádky na hlavním nádraží se slovy „Až vás chytneme, tak vás zabijeme“? Neptám se vlastně, kde byla policie, ptám se, proč útočníci tak svorně poslouchali policistu v civilu. A kdo zařídil, aby policie měla všude jinde něco na práci, že si nevšimla dvacetihlavého davu napadajícího mé přátele a přítelkyně.