Vybudovat Norsko

No-Person-is-Illegal-833x540

Přinášíme polemiku s nedávným textem Slavoje Žižka o imigraci. S ohledem na dění v Česku je velmi aktuální.

Většina z nás si nyní krutě uvědomuje, že pro migraci se používá jakási hydraulická metafora. Vidíme, že noviny či komentáře mají sklon popisovat pohyby lidí pomocí zlověstně tekutých výrazů: záplava, vlna, proud, příliv, příval. Zkrátka stoupající masa zapáchající hnědé vody, která pro každou usedlou populaci může představovat jen hrozbu. Nejde jen o to, že tento jazyk dehumanizuje a stírá individualitu. Jakmile stovky imigrantů umírají v moři, pak takový jazyk napomáhá sešít jakoukoli etickou tržnou ránu ještě dřív, než se plně otevře. Voda k vodě, prach k prachu. Obrovské počty lidí – včetně dětí – mohou zmizet pod hladinou, aniž by kdokoli pociťoval potřebu s tím něco dělat. Imperativ konat se objevuje až ve chvíli, kdy jsou na pláže vyplavena těla. Je tudíž politováníhodné, byť ne překvapivé, když esej Slavoje Žižka Žádné Norsko neexistuje začíná těmito důvěrně známými slovy: „Příliv migrantů z Afriky a Středního východu do západní Evropy…“ To, co následuje, je ještě znepokojivější.