Migrace: „socialisté a moderní stěhování národů“

ilustrace Alice Nikitinová

Již před sto lety vedlo dělnické hnutí diskuze o migraci. Marxistky a marxisté se tehdy stavěli za otevřené hranice. Měli k tomu dobré důvody.

V historii lidstva docházelo k migraci a stěhování celých etnik odnepaměti. K opuštění svých domovů v naději na nalezení lepších šancí na přežití v jiných oblastech bývaly celé skupiny lidí často přinuceny přírodní katastrofou nebo jiným přírodním narušením získávání obživy. V moderním kapitalismu jsou to války spolu s národnostním, etnickým a náboženským útlakem a velkými, vlekoucími se hospodářskými krizemi, co nutí lidi k hromadnému útěku a emigraci. Palčivý hlad kapitalistů po levné pracovní síle přitahoval pro změnu masy lidí ze zaostalých oblastí a zemí do nových center hromadění populace a rozvíjejících se oblastí, často přes hranice kontinentů.



Stanovisko Socialistické Solidarity k nočnímu útoku na sociální centrum Klinika

nahledSocSol_solidarita

Socialistická Solidarita (SocSol), odsuzuje útok maskované skupiny neonacistů na sociální centrum Klinika. Jednalo se nepochybně o plánovanou akci, která souvisí s rolí, kterou v pomoci uprchlíkům toto centrum hrálo. Podle všech zpráv se jednalo o stejnou skupinku útočníků, která se několikrát pokoušela napadnou antirasistické demonstrace během celé soboty.


Německo: vady na kráse „solidární“ azylové politiky

Poslední dobou se u naší liberální levice ujala tendence vyzvedávat politiku německé vlády jako vzorový přístup k uprchlické krizi. Přinášíme překlad článku přejatého ze švýcarského serveru Á l’encontre, který dokládá, že věci nejsou vždy takové, jak se prezentují, a že ochota „přijímat“ může být v některých případech spojena i s postranními úmysly.


Mezi dvěma ohni

V diktaturách, kde jen stěží může být člověk hrdý na svůj život a kde je domácí bohatství vlastněno a kontrolování vládnoucí klikou, musí mladá generace vydržet dusivou atmosféru systematického útlaku kvůli pouhé kritice režimu. Tváří v tvář nezaměstnanosti a nedostatku svobody vyjadřování budou utlačovaní mladí lidé využívat legální a ilegální emigrace, nalákáni prázdnými slogany zahraničních medií o svobodě a spravedlnosti. Píšu tato slova ze své osobní zkušenosti jakožto ilegální súdánský imigrant v Evropě, který dostal tvrdou lekci, že ilegální imigrace není odpovědí – tedy pokud vás rovnou nespolkne Středozemní moře.



Blízká setkání s vlastním druhem – záznam jedné pracovní směny pomoci uprchlíkům na Hlavním nádraží v Praze

V září tohoto roku vznikla dobrovolnická iniciativa, jejímž cílem je pomáhat uprchlíkům, kteří přijíždějí na pražské Hlavní nádraží po propuštění z českých detenčních zařízení. Iniciativa Hlavák pomohla v nouzi již stovkám uprchlíků dostat se dále na Západ, kam většina z nich míří. Abych sám lépe porozuměl situaci ohledně tzv. uprchlické krize, tak jsem se rozhodl, že se setkám s dobrovolníky přímo v terénu – na Hlavním nádraží. Jedna ze silných motivací byla ta, že jsem chtěl osobně zažít setkání s uprchlíky, zjistit jejich příběh a důvody odchodu z jejich domoviny. Druhá motivace byla potkat se s dobrovolníky iniciativy a zjistit, jaké jsou jejich důvody pro pomoc lidem, které neznají, jaké jsou jejich názory na současný mainstreamový diskurz a také s čím se v rámci svých služeb potýkají.


Projev ze 17.11.: Pokud máme porazit rasismus a xenofobii, musíme porazit kapitalismus

12239181_10206552430303332_2215879529125848870_o

Jsme přesvědčeni, že to, co dnes zažíváme, je jen jedním z projevů globálního kapitalismu. Jsou státy, které hromadí, či lépe řečeno, jejichž vládnoucí kruhy hromadí, nesmírné bohatství. Naproti tomu stojí státy, kde většina obyvatelstva žije v bídě a v útlaku. Kdo se může divit, že tento stav nevytrvá beze změny věčně? Kdo se může divit, že se tito lidé jednou vydají na pochod?



Postavme se společně strachu, terorismu a válkám

nahledSocSol_solidarita

Teroristické útoky v Paříži a Libanonu budí čirou hrůzu. Všem rodinám obětí a pozůstalým vyjadřujeme svou soustrast a solidaritu.

Neměli bychom se však nechat zlákat k reakci, která obviňuje muslimy. Stejně jako není Andreas Breivik zástupcem všech křesťanů, pařížští teroristé nezastupují muslimy. Tragédie v Paříži nepochybně přidá na kuráži těm, kteří chtějí šířit náboženskou nenávist. Ti ale jakoby hasili požár benzínem. Teroristé na všech stranách si mnou ruce, když nenávist mezi lidmi vzrůstá. Útoky jako ten v Paříži a v Libanonu jim hrají do karet.